Jsou chvíle, kdy si říkám, že svět je jen jedna velká náhoda, jenže pak se stane, co mě přiměje věřit, že něco jako náhoda neexistuje a všechno je nějak někým či něčím řízený. Co nebo kdo je to? Bůh? Osud? Vyšší Síly nebo snad Sudičky? Jen já si můžu vybrat, v co uvěřím. Nejčastěji to bývá Osud nebo Vyšší Síly.
Když jsem si zlomila nohu, říkala jsem si, snad jako každý:"Bože, proč zrovna já?" Postupem času jsem si uvědomila, že nejspíš zasáhly Vyšší síly, aby se můj život poposunul dál. Vždyť kdo ví, jestli bych stále nepracovala v Kauflandu nebo nedělala práci, která by mě nebavila jen, abych pracovala? Byla snad náhoda, že měsíc a půl po mém uschopnění hledali někoho na poštu, což je práce, kterou jsem brala jako druhou možnost a zrovna na místo, kde jsem si padla do oka s kolegyní, s kterou chodím na obědy a daly bychom se nazvat i kamarádkami? Těžko uvěřit. Myslím, že někdo chtěl, aby se tak stalo.
Může být náhoda, že když přemýšlím, jestli si nemám vlasy přece jen nechat narůst, moje kadeřnice jde na operaci s ramenem, což znamená, že bude tak půl roku mimo? Koketuju s tou myšlenkou, jako jsem koketovala s tím, že se nechám ostříhat, což jsem nakonec udělala. Vlastně se mi i dneska zdálo, že mám dlouhé vlasy. Možná si jen dávám určité věci dohromady, protože si to v hloubi sama sebe přeju, aby se to tak skutečně odehrálo, ale co když to není náhoda ani mé představy a existuje skutečně někdo, kdo nás řídí? Mám jít po proudu nebo proti proudu? Stavět se na hlavu jen proto, abych svůj život mohla řídit sama? Kdo ví? Než na to přijdu, nechám věci plynout, jak jsou a možná brzy přijde další znamení nebo se stane další náhoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat