Andro využila mého přestěhování do Prahy a rozhodla se tu strávit celý týden. Přijela v neděli odpoledne a jely jsme dát věci na byt. Poté jsme vyrazily do obchodu, neboť jsme potřebovaly koupit polštář a provianty na budoucí dny.
V pondělí jsme dopoledne hrály bowling a večer zamířily do kina na film Hacker (Blackhat), kde měl hlavní roli Chris Hemsworth. Vždycky mě překvapí, jak mladě vlastně vypadá, když má krátké vlasy.
V úterý jsme vyrazily zahrát si minigolf, který jsme obě naposledy zkoušely na základní škole a po návratu na byt jsme se pustily do oslavy našeho devátého výročí. Pro nás je to důvod k oslavě, neboť jsme dosud žádná neměla tak dlouhotrvající kamarádský vztah. Objednaly jsme si mísu salám/sýr, která byla opravdu výborná. Uvidíme, co vymyslíme na desítku:-).
Ve středu jsme měly opravdu nabitý program. Nejprve jsme zavítaly na 5D kino na Harfě, kde jsme si nechaly pustit Dům duchů. Přiznám se. Trošku strašidelné to bylo. Obzvlášť jak po nás šla ta desetiletá holčička s nožem, co předtím bodala do nebohého plyšového medvídka. A ta úniková cesta nebyla nic příjemného pro můj žaludek. Neumím si představit, že bych šla na horskou dráhu. Poté jsme měly sraz s Pablem a SeXenou a šli jsme se do kavárny, kde můžete sníst sušenek, kolik chcete a vypít kafe a čokolády, co jen hrdlo ráčí, neboť tam se platí za strávený čas. Odtamtud jsme si všichni čtyři udělali zacházku přes Pražský hrad, než jsme se dostali do Středověké krčmy, která nabízela středověký program. Mohli jsme si sáhnout na hada, viděli jsme šerm, tanečnici se šavlemi, šatky a hořícími paličkami. Rovněž tam bylo polykání a plivání ohně, z čehož jsme byli začouzení, ale nikdo nezačal hořet tak jsme to přežili ve zdraví. Rozhodně to stálo za to.
Další den jsem měla zubaře tak jsme si udělaly výlet do Boleslavi, což je trošku ironie, neboť vždy, když byla u nás, jsme jezdily na výlet do Prahy. Aspoň jsme se podívaly do podzemního labiryntu.
Na pátek nám zbyla Terakatova armáda a první čínský císař. Bylo to poměrně zajímavé, ačkoliv mi to stejně šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nejvíc se mi ale líbila rekonstrukce pohřební komory, kde měly všechny ty sochy naskladané, jak je pohřbili v Číně. Zajímalo by mě, jak se takové křehké sochy přepravují. Poté jsme ještě prošly zrcadlové bludiště, ale to bylo akorát tak na zamotání hlavy.
Aby si SeXena užila Andro ještě víc, daly jsme si s nimi sraz ještě v sobotu s pár dalšími lidmi z lapiduchu a hráli jsme společenskou hru Alias. Nebylo to úplně podle pravidel, nicméně důležité je, že u toho byla fakt sranda, ačkoliv nejvíc mě pobavilo, jak těžce nesl Pablo prohru:D.
V neděli Andro odjela a shodou okolností jsem já jela v úterý za ní a byla až do soboty v Pašovicích. Někdy se to tak prostě sejde:).
