Family

Ani jsem nepřišla domů a už jsem byla informována, že je doma dusno. Říkám si, jestli to mám zapotřebí. Už bych ani na prstech rukou a nohou nespočítala, kolikrát jsem si přála, aby se Vaškovi stalo něco, co by ho nažvdy vystrnadilo z našeho života, i kdyby to měla být smrt. Jsem si jistá,že bych pro něj ani slzu neuronila. Možná kvli mamce nebo otci, i když v některých okamžicích mi je otec lhostejný a proč? Možná proto, že Vašek už tolikrát překročil hranici a on nikdy nic neud+lal. Nezakročil. Často musím přemýšlet proč? Je to snad proto, že je prvorozený? Nebo proto, že je fyzicky zdravý, protože o psycickém zdraví nemůže být ani řeč. Někdy Vašek plácá takové nesmysly, že by ho poslali nejrychlejší cestou do blázince a už ho nejspíš nepustili ven. I ty dluhy bych za něj zaplatila, když bych měla jistotu, že už ho víckrát neuvidím.