Přepadovka

Poté, co jsem opustila Uherské Hradiště, jsem autobusem zamířila do Zlína. Předmětem sázky bylo, že k nim trefím bez pomoci, přičemž když vyhraju já, půjdeme pěšky do města. Vystoupila jsem na Náměstí Práce, kde se dají koupit lístky na trolejbus a k mému šoku to tam bylo rozkopané a bez automatu. Než jsem mohla začít panikařit, uvědomila jsem si, že o zastávku dál, která byla cca 200 metrů je ten automat taky. Zakoupila jsem lístek a už jen čekala na příslušný trolejbus. Jakmile mě zavezl, kam jsem potřebovala, trefit k jejich domu nebyl problém, neboť tou cestou jsem šla snad 50x za tu dobu, co se známe a co tam jezdím.

Jak jsem byla instruována, zaklepala jsem na okno. Otevřela mi její mamka, která z mé přítomnosti utrpěla lehký šok, neboť jsem byla nečekaná návštěva. S Andro jsme se přesně nedomlouvaly. Celkem rychle se vzpamatovala, pozvala mě dál a já šla vzbudit Andro, která se ještě v půl jedné válela v posteli. Ne že by to bylo něco neobvyklého.:-D

Když jsem vyhrála sázku, šly jsme hodinovou procházkou do města na oběd, navštívit jejího tátu, pro kterého to bylo rovněž překvapení, ale usuzuju, že příjemné. Pak jsme koupily lístky do kina na Hunger Games, kterým se budu věnovat později.

Po kině jsme se vrátily domů, chvíli jsem psala, a když se mi kolem půl druhé dobil MP3 přehrávač, zamířily jsme do postele, kde jsem se vykecávaly až do půl páté.

Pablo se mě den předtím ptal, jakou nejbláznivější věc jsem kdy udělala, a tahle tak trochu neočekávaná návštěva bylo to nejbláznivější rozhodnutí v mém životě a stálo to za to.:-)

Uherské Hradiště

20. - 23. listopadu

Cesta započala 20. listopadu v 8:10, kdy jsem vyšla z bytu a trvala neuvěřitelných 6 hodin a 55 minut. Nejprve jsem MHD dorazila na hlavní nádraží v Mladé Boleslavi, odkud jsem rychlíkem dojela do Kolína, kde jsem strávila něco přes hodinu, abych pak nasedla na další rychlík z Prahy do Luhačovic, přičemž já jsem vystoupila v Uherském Hradišti, kde už na mě Pablo čekal.

První věc, kterou jsme udělali, bylo, že jsem se ubytovala v koleji jedné vysoké školy, která byla od vlakáče vzdálená cca deset minut klidné chůze a zhruba 200 metrů od Kauflandu. Za tři noci jsem zaplatila 1050Kč a za to jsem pro sebe měla kuchyňku, sociální zařízení a pokoj jednou tak velký, než mám doma a měla jsem ho celý pro sebe, což byla paráda.

  Poté jsme vyrazili do města do knihovny s růžovou fasádou. Vážně. Nedělám si srandu. Je skutečně růžová! Tam jsem odevzdala svůj životopis, ale bohužel jsem neměla příležitost mluvit s ředitelem. Zkusím to za rok znova.:-) Po knihovně jsme se trochu prošli městem, koupila jsem si londýnský čaj(a ani nemusím do Londýna:D) a nakonec skončili ve vinárně, kde jsem si dala polosladké bílé víno s názvem Rulandské šedé. Velmi dobré. Po vínu jsme zamířili zpátky na ubytování, kde jsme si další dvě nebo tři hodiny povídali.

Druhý den jsme měli sraz na náměstí, kam jsem trefila sama, neboť se nedalo kde zabloudit, omrkla poštu, nakoupila pohledy a následovala prohlídka kostela i s půl hodinovým výkladem. Dostala jsem se i do kaple, což byl takový příjemný bonus. Ke kostelu jsme přidali ještě jeho těsné okolí plus Matyášova brána. Poté mě vzal k sobě domů, kde jsme si dali kafe a taštičky z listového těsta s jablky. Chutnalo a Pablo rozhodně umí vařit lépe než já.:D Po obídku jsme vyzvedli jednoho jeho kamaráda Ondru a počkali na bratrance Davida, abychom se společně vydali na bowling. Jak můžete vidět, nevyhrála jsem.:)

Po mé těsné prohře jsme se všichni čtyři vydali do čajovny, kde jsme strávili zhruba dvě hodiny s deskovou hrou nazvanou Osadníci z čehosi.:D Už je to přes týden, co jsem to hrála:D Nemůžu si pamatovat všechny detaily.:-) Když jsme doprovodili Ondru zpátky na nádraží, zašli jsme na vynikající quatro salami pizzu a po ní jsme si ještě dali sacher, abychom neměli málo sladkého.:D Cestou jsem tak zmokla, že ze mě voda kapala.:D

Třetí den se počasí umoudřilo, což bylo ideální pro prohlídku města s výkladem, pak oběd a výšlap hezky do kopce na hřbitov. Pak jsme zapadli do bowling centra, ale tentokrát bez hraní bowlingu. Já jsem si dala svou životodárnou pepsi, on kafe a asi hodinu ne-li víc jsme strávili povídáním si o příbězích. Záhy na to mi chtěl ukázat jakýsi pamětník Cyrila a Metoděje a nenapadlo ho nic jiného, než jít přes rozbahněné pole.
 A takhle to dopadlo.:D A ještě něco z památníku.

Večer jsme opět zaparkovali ve stejné vinárně jako předtím a dali si stejné vínečko. A k tomu chleba s výborným sádlem. Hned bych si to dala znova.:D Večer jsme opět završili pokecem na pokoji.

V sobotu mě doprovodil na autobusák, kde jsem nasedla směr Zlín, abych vyhrála sázku, kterou jsem uzavřela s Andro. Ale o tom až příště.:)

Thor: Dark World

Some believe that before the universe there was nothing. They're wrong. It was darkness and it has survived.

 Pokud by měl někdo v úmyslu koukat na Thora 2 bez shlédnutí Avengers, mohlo by se stát, že některým scénám nebude tak docela rozumět, neboť druhý díl navazuje právě na Avengers a ne na první díl Thora. Film začíná představením záporáka temného elfa Malekitha (Christopher Eccleston), který stvořil energii Aether, jež dokáže uvrhnout celý vesmír zpět do temnoty. Je poražen Odinovým otcem a uloží se ke spánku. Děj pokračuje do současnosti, kde je Loki (Tom Hiddleston) odsouzen Odinem (Anthony Hopkins) k doživotnímu žaláři, zatímco Thor (Chris Hemsworth) a jeho přátelé Sif (Jaimie Alexander), Fandral (Zachari Levi), Hogun (Tadanobu Asano) a Volstagg (Ray Stevenson) přinášejí mír do okolních světů, které patří pod ochranu Asgardu. Když Jane Foster (Natalie Portman) najde Aether a ten se stane její součástí, musí se Thor vrátit na zem, aby ji uzdravil. Vezme ji do Asgardu, který je napaden Malekithem, jenž se probudil poté, co se do Jane vsákl Aether. Thor musí osvobodit Lokiho, aby Jane mohla být zachráněna než ji Aether stráví a zastavit Malekitha před zničením vesmíru.

Při sledování jsem si říkala, že Loki od Tonyho Starka pochytil vtipkování, neboť s hláškami opravdu perlil. On sám si dělal srandu z Thorových přátel, kteří mu nezávisle na sobě vyhrožovali, že ho zabijou, když Thora zradí. Natalie si nepochybně užila fackování jak Chrise tak i Toma, ale jinak mi její role přišla méně výrazná než v prvním díle. Vypadalo to, že se spíš scenáristi zaměřili na vztah Thora a Lokiho. Objevili se tam známé tváře z prvního dílu Darcy Lewis (Kat Dennings) a Erik Selvig (Stellan Skarsgård) a přidal se tam Darcyin stážista Ian (Jonathan Howard), s kterým se Darcy dala ke konci filmu dohromady. Jak šokující.:D

Nechci moc spoilerovat, a proto řeknu, že mě tam opravdu překvapili asi tři scény, z čehož jedna se týkala Thorovy matky Friggy (Rene Russo), jedna Lokiho a jedna na konci filmu. Když jsem to viděla poprvé, myslela jsem si, že ten konec je zbytečný, ale při druhém shlédnutí jsem se na tu scénu i těšila.

Druhý díl byl sice trikově přeplácanější než první, ale to není u marvelovských filmů až tak překvapivé, ale dějově byl bohatší a nejen proto, že tam bylo víc Lokiho.:D Bylo tam méně zpytovaného svědomí a více akce. A dokonce se tam ani nikde nepohyboval S.H.I.E.L.D., což jsem pro změnu uvítala.:) Jsem zvědavá, jestli bude ještě třetí pokračování a nebo Loki dostane svůj vlastní. Populární je na to dost.

Good luck/bad luck

Zajímalo by mě, který génius vymyšlí školení v listopadu a ještě někde v zapadlé části Prahy. Určitě nikdo, kdo by žil mimo Prahu. Dneska jsem absolvovala školení v Praze v Hábově ulici., což znamenalo čtyřicetiminutovou cestu studeným metrem. Snad si z toho neodnesu nachlazení, i když oblečená jsem byla dost.

Nejdřív začnu těmi negativními věcmi, abych to mohla vyvážit pozitivním. Po příjezdu do Prahy jsem si koupila lístky na metro pro dnešek a ještě až pojedu za Pablem. Protože jsem pospíchala, hodila jsem to jen do kabelky s tím, že si to uklidím později. Vystoupila jsem z metra, koupila si svačinu a oběd v podobě bagety a čokoládové tyčinky a šla k poště, kde jsem ještě čtvrt hodinu mrzla, než si pro nás lektorka přišla. No a tam jsem zjistila, že jsou lístky fuč. Nejspíš mi vypadly, když jsem v obchodě vyndávala peněženku. Takže 96Kč v loji.

Školení bylo poměrně zajímavé a chvílemi mi to přišlo jako návod pro padělání peněz.:) Ale co mě potěšilo a vyrovnalo mou citovou újmu, když už ne tu peněžní, bylo, že já jediná jsem měla test bez chyby. Asi jsem měla nějaké jednoduché otázky, páč mi to přišlo hrozně lehký.

Další špatnou zprávou pro mě je, že nepojedu do Norimberka, i když jsem si to všechno poctivě našla, ještě o tom řekla Petře, aby mohla jet se svou maminkou a čekala jsem, jak se rozhodnou rodiče. Nejdřív tvrdili, že jo, ale pak si nutně museli koupit auto a samotné se mi tam nechce takže mám smolíka. Nějak mi to zavání deja vu.

Ale abych si na tom našla něco pozitivního tak aspoň ty tři tisíce, které bych do Norimberku vrazila, ušetřím na Anglii. Nebo pokud mi v práci neprodlouží smlouvu, abych měla něco do začátku, než si najdu jinou. No dobře. To druhé moc pozitivní není.:D Některé věci se prostě vyrovnat nedají...