Od 18. do 24. října jsem trávila svou dovolenou v lázních v Poděbradech. Jela jsem tam s Péťou a bylo to se cvičením(rozpis viz výše). Nevím, v čí šílené hlavě se ten nápad zrodil. Ach ano. V Pétině, ale celé jsem to zorganizovala já.
Ubytovali nás v hotelu Junior, což je zároveň i hotelová škola s internátem, takže když jsme šly na oběd nebo na večeři, bylo tam hafo hladových studentíků brebentících jeden přes druhého. Obsluhovali nás též studenti školy, kteří to měli v rámci praxe.
Kousek od hotelu byla nádherná viktoriánská stavba, řekla bych můj dům snů. Někomu přijde jako barabizna, ale já mám pocit, jako by z ní dýchal duch historie. Asi jsem v tomhle snílek. Co už. Jiná nebudu. Fotky jsem udělala dvě a nemohla jsem se rozhodnou, který postnout, takže oba hned pod rozpisem s cvičením.
Po několika měsíčním váhání a přemítání, zda-li si The Sims 2 pořídit, či nikoliv, jsem se rozhodla pro jejich koupi. Řekla bych, že toto rozhodnutí hodně ovlivnily příspěvky SaM na jejím blogu o téhle hře. Kdybych ale věděla, že jsou to takoví požírači času, rozmýšlela bych se ještě dýl:) V neděli jsem s nimi strávila téměř v šest hodin, což je můj rekord u hraní hry. Doposud to byly jen čtyři hodiny u Bran Skeldalu I a to především proto, že ta hra nešla po uložení obnovit. Jen bohové vědí proč. Ach, jak já tu hru milovala. Ten příběh, postavy. Už vím, odkud pramení to, že nechávám postavy ve svých příbězích putovat světem za určitým cílem. Kdo by řekl, že mě ta hra až tak ovlivnila, ale ještě teď si živě vybavuju některé postavy. Ach. *velký nostalgičník a sentimentální povzdech*.
Žádné komentáře:
Okomentovat