sobota 10. října 2009

Kámen slz




Největší zlo může být důsledkem nejlepších úmyslů.

Nepřestává mě udivovat, jak Terry Goodkind dokáže na začátku knížky psát nezáživně s pomalu plynoucím příběhem a pak obrátíte stránku a nemůžete přestat číst.

Kámen slz je druhým dílem ságy Meč pravdy. Je to staré vydání, nové se teprve připravuje, a proto je rozděleno na dvě knihy. Buď na tom chtělo nakladatelství vydělat nebo si mysleli, že by to čeští čtenáři na jeden zátah nezvládli. Hádám to první. Každopádně první část se jmenuje Armáda démonů a je o tom, jak si Kahlan a Richard plánují svatbu, zatímco opona držící krutého Strážce podsvětí je natržena, což znamená, že by se mohl dostat ven a celý svět by se ponořil do temnoty. Později se u Richarda začínají objevit rysy čaroděje. Spí s otevřenýma očima, nejí maso a trápí ho ukrutné bolesti hlavy. K bahennímu lidu přichází sestry Světla a žádají Richarda, aby si nasadil obojek a odešel s nimi do paláce Proroků. Nakonec je to Kahlan, která ho donutí, aby si ho nasadil. Druhá část nese název Sestry Světla a je především o Richardově pobytu v paláci Proroků, kde se setkává se svým několikrát pra předkem Nathanem, který je prorokem a připustí si, že je čaroděj s adiktivní i substraktivní magií a jedině on může zastavit Darkena Rahla, už jako ducha, aby oponu neroztrhl úplně.

Richard mě bavil, jak sestrám vyhrožoval smrtí. Bavily mě scény, které měl se sestrou Vernou, která se na začátku jevila jako nesnesitelná a postupně jsem si ji začala víc a víc oblibovat.
Kahlan měla před sebou těžký úkol. Nejen, že se musela smířit s tím, že si Richard myslí, že ho zradila, ale ještě se objevil Císařský řád složený z vojáků z nejrůznějších zemí, kteří vyplenili město a zanechali za sebou jen mrtvé.
A na konci se objevila Cara. Přesně taková, jakou jsem si ji představovala. Vtipná, loajální a neváhající zabíjet, aby ochránila svého Mistra, kterým se Richard po smrti Darkena stal.
Samozřejmě nesmím zapomenout na Dennu, které smrt prospěla a stal se z ní dobrý člověk. Tedy spíš dobrý duch:') Díky ní se spolu Richard a Kahlan opět po dlouhé době setkají. Nejvíc se mi líbí pasáž, ve které říká: "Strážce byl znechucen z toho, co jsem udělala, a odmítl mě. Dostala jsem se mezi ty, kterým říkáš dobří duchové."

A na závěr chci dodat, že jsem začala číst třetí díl. Až ho přečtu, opět se podělím o své dojmy:-)

Žádné komentáře: