Dneska jsem poznala nefalšovanou radost. Moje kolegyně Míša si nechala z Mnichova Hradiště přeposílat do Boleslavi balík a pořád nešel a nešel a už začínala být nervozní, že bude muset dárky jít nakoupit, ale dneska dopoledne ji vedoucí potěšila s tím, že balík konečně dorazil a Míša jásala jako divá. To jsem opravdu ještě neslyšela. Křičela na celou poštu, že má konečně svůj balíček. Ona je celkově ta holka strašně praštěná a vím, že mi strašně bude chybět, když v únoru nastupuje ta, za kterou Misa zaskakovala:´(
V úterý jsne měly besídku a já zjistila, že mi najednou hrozně moc chutná červená a zelená paprika a to jsem je ještě před rokem nemusela. Vážně mě fascinuje, jak se lidské chutě mění.
A nějak nemůžu sehnat televizní mini-sérii The Golden Hour s Richardem Armitagem v hlavní roli a docela mě to štve. Vážně bych se na něj ráda koukla i v oblečení z 21. století. Hraje tam lékaře. Mhmhm:-) Zkusím kamenné ochody, ale naděje si nedělám.
Žádné komentáře:
Okomentovat