Zajímalo by mě, který génius vymyšlí školení v listopadu a ještě někde v zapadlé části Prahy. Určitě nikdo, kdo by žil mimo Prahu. Dneska jsem absolvovala školení v Praze v Hábově ulici., což znamenalo čtyřicetiminutovou cestu studeným metrem. Snad si z toho neodnesu nachlazení, i když oblečená jsem byla dost.
Nejdřív začnu těmi negativními věcmi, abych to mohla vyvážit pozitivním. Po příjezdu do Prahy jsem si koupila lístky na metro pro dnešek a ještě až pojedu za Pablem. Protože jsem pospíchala, hodila jsem to jen do kabelky s tím, že si to uklidím později. Vystoupila jsem z metra, koupila si svačinu a oběd v podobě bagety a čokoládové tyčinky a šla k poště, kde jsem ještě čtvrt hodinu mrzla, než si pro nás lektorka přišla. No a tam jsem zjistila, že jsou lístky fuč. Nejspíš mi vypadly, když jsem v obchodě vyndávala peněženku. Takže 96Kč v loji.
Školení bylo poměrně zajímavé a chvílemi mi to přišlo jako návod pro padělání peněz.:) Ale co mě potěšilo a vyrovnalo mou citovou újmu, když už ne tu peněžní, bylo, že já jediná jsem měla test bez chyby. Asi jsem měla nějaké jednoduché otázky, páč mi to přišlo hrozně lehký.
Další špatnou zprávou pro mě je, že nepojedu do Norimberka, i když jsem si to všechno poctivě našla, ještě o tom řekla Petře, aby mohla jet se svou maminkou a čekala jsem, jak se rozhodnou rodiče. Nejdřív tvrdili, že jo, ale pak si nutně museli koupit auto a samotné se mi tam nechce takže mám smolíka. Nějak mi to zavání deja vu.
Ale abych si na tom našla něco pozitivního tak aspoň ty tři tisíce, které bych do Norimberku vrazila, ušetřím na Anglii. Nebo pokud mi v práci neprodlouží smlouvu, abych měla něco do začátku, než si najdu jinou. No dobře. To druhé moc pozitivní není.:D Některé věci se prostě vyrovnat nedají...
Žádné komentáře:
Okomentovat