Krvavá církev

Rozum je ovládán vášněmi

Sice jsem knížku dočetla před dvěma nebo třema týdny, ale nějak jsem se k tomu nedokopala. Nic nového.

Richard se stal vládcem D'Hary a rozhodl si podmanit celé Středozemí. Samozřejmě pro zachování míru. Jako dobří rádci a zároveň ochránci mu slouží tři Mord Sithy: Cara, Berdina a Raina. Caru mám nejradši pro její povahu a Berdinu hned za ní. Líbí se mi její přístup k Richardovi i to, jak se nakonec odvážila přiznat mu, že miluje Rainu, když poznala, že není jako její předchozí pán Darken Rahl.

Na scéně se objevuje nový nepřítel. Jmenuje se Jagang a je to Snový Cestovatel. Hádám, že to znamená, že se lidem může promenádovat ve snech, jak se mu zlíbí, pokud zrovna nejsou loajální k Rahlům. Rahlové přišli na způsob, jak sebe a své věrné ochránit. Stačí odpřísáhnout věrnost. Snadné, že? Tak proč tam ten chlápek otravuje tak dlouho? Jako líbí se mi, jak zametal se sestrami Temnot, ale jinak je horší než Darken.

A Verna. Ona je ta pravá, aby se stala Prelátkou. Společně s Warrenem tvoří pěkný pár, a když říkám pár, myslím mileneckou dvojku, i když Warrenovi pěkně dlouho trvalo, než se vyžbletl:) Ale co. Hlavně, že se tak stalo a má romantická duše byla upokojena.

Co ještě říct. Ach ano. Nathan Rahl. Tisíc let starý prorok, který si získal mé srdce a mou duši a kdyby byla možnost, dala bych mu i své tělo:-) Jak bych ho popsala? Nejspíš jako trpícího a nabručeného sarkastika, který celý svůj život vyjma prvních čtyř let po narození žil jako vězeň sester s Rada'hanem na krku, který mu bránil užívat jeho Dar, dokud nějaká sestra neuvolnila onu překážku. Nakonec se jemu samotnému podařilo se obojku zbavit a zdrhnul.

Do čtvrtého dílu se mi zatím moc nechce, krom scén s Nathanem. Ty už jsem přečetla snad stokrát. Vím, že bych to neměla dělat, protože se připravuju o překvapení, ale nemůžu si pomoct. Nedokážu se ovládat. Jsem jím zkrátka posedlá:')

A abych nezapomněla. Způsob, jakým Goodkind popsal závěrečnou bitvu mezi Krvavou církví, které pomáhali zabijáčtí mritswishi a Richardem, jeho armádou a gary, kteří se ve finále postarali právě o mritswishe, byl naprosto strhující. Ještě nikdy jsem nečetla tak dobře popsanou bitvu. To napětí mi až bralo dech. Yop. Líbilo by se mi mít alespoň polovinu autorova talentu.