No to jsem mohla čekat, že se nakonec dostaneme k autorské krizi, ale tak trochu jsem doufala, že dospěla. Ne. To bylo hodně naivní. Už bych se fakt měla podívat pravdě do očí. Ona se nikdy nezmění! A o kom mluvím? Přece se o své kamarádce Andro. Tentokrát jsem se chytly kvůli Aife, postavě z našeho společného příběhu. Chce po mě, abych jí Aife nechala, ale copak to jde, když je to klíčová postava? Nemůžu ji nechat zničit příběh, když vidí jen teď a tady a nepřemýšlí nad možnou budoucností a následky svého jednání.
A dneska v práci fakt sranda. Jedou dvě přepážky a deset lidí u jedné, do toho nám ještě vypadlo on-line ověřování, takže lidi nemohli vybírat z karty, ale většina to unesla celkem statečně, jen jeden chlapík se tam rozčiloval, že ho okrádáme nebo tak něco, ale odpoledne už to fungovalo, tak se mi nesmírně ulevilo. Na jednu stranu je fajn, že dělá Péťa vedoucí, alespoň máme peníze včas a ne pět minut před začátkem, ale na druhou docela chybí u přepážky. Snad to zítra bude lepší. Většinou jen ty pondělky bývají nacpané
Žádné komentáře:
Okomentovat