I'm back

Tak jo. Dlouho jsem to tady zanedbávala. Ostatně já jsem zanedbávala všechno, ale hodlám to napravit a začnu tím, jak bylo u Andro.

Vyjela jsem z Prahy v pravé poledne. Cesta trvala pět hodin, i když měla trvat jen čtyři a půl, ale opravy na dálnici jsou vždycky problematické. Ovšem pořád lepší, než že by nás zdržela bouračka, jak je to na D1 časté, ale bohové mi přáli. V autobuse jsem si dopřála sušené maso. Nikdy předtím jsem ho neměla. Byl to takový experiment, ale chutnalo mi, jen nemuselo být až tak kořeněné. Většinu cesty jsem ale prospala. Autobus mě vždycky ukolébá.

Nebudu popisovat každý den. Ono se to stejně vesměs opakovalo. Šly jsme do města, pokoukaly po výlohách, zapadly do cukrárny a ládovaly jsme se kafem, poháry a zákusky:@) Za zmínku stojí středa, jakožto poslední den, kdy jsme podruhé(prvně to bylo v úterý) šly kolem knihkupectví. Takové malé a útulné mi přišlo a ve výloze jsme viděly Knihu stínů. Vešla jsem dovnitř a chvíli si jen užívala vůni těch knih. Tyhle malá knihkupectví vždycky tak krásně voní. Zezadu vyšel prodavač a způsob, jakým rozhrnul závěs, mi připomněl Ethana z Buffy 2x06 Halloween:') Nicméně knížku jsem si koupila. A ještě jedna věc stojí za zmínku. Taky se to stalo ve středu. Byly jsme na rozhledně a kochaly se výhledem. Vítr mi čechral vlasy a dole všechno vypadalo tak mrnavě, a teď přijde velké klišé, ale jak jsem tam tak stála s tím větrem ve vlasech, připadala jsem si, jako bych neměla vůbec žádné starosti. Existoval jen ten okamžik a to místo. Nic víc.

Abych to shrnula. Byla to ta nejkrásnější dovolená, kterou jsem zažila. Díky tomu, že jsem s sebou neměla notebook a u Andro mě to na compu moc nebavilo, odvykla jsem si na ten druh klávesnice i na myš, měla jsem spoustu času na čtení(přečetla jsem kolem dvě stě stránek), na psaní nového příběhu(pořád si nejsem jistá, jestli ho mám opravdu pojmenovat Jiné časy) a celkově jsem se o nic nestarala. Hlavně od práce jsem si pořádně odpočinula a taky tím, že jsem neřešila váhu, jsem zase o něco štíhlejší:-)