Ultimate Force

IMDB

Jsem si jistá, že to není a nikdy ani nebude můj cup of tea, ale kvůli Richardovi jsem ochotná se dívat i na sitcomy, které nemám ráda tak proč ne na válečný seriál? Jeho postava je arogantní, místy samolibá a očividně dbá na salutování. V baretu vypadá děsivě, ale jakmile si oblékl to sportovní oblečení, byl opět okouzlující. Tak mě napadá. Je role, ve které mi okouzlující nepřijde? Asi ne:-) Mám za sebou první epizodu a netrpělivě stahuju druhou, protože i když to není zdaleka tak záživné jako Spooks, který mě opravdu chytl, dá se na to dívat i s trochou zájmu, což znamená, že zvládám i scény bez Richarda:-))

Všeho s mírou

A teď nemluvím jen o alkoholovém opojení na Silvestra. Nikdy mě to moc nebralo a čím jsem starší, tím víc o alkohol ztrácím zájem. Všichni mi říkají, že to přijde, ale je to snad něco, na co bych měla být hrdá?

A co teprve jídlo? Všechno to přejídání? Proč to děláme? Řekneme si, že jednou za rok to přece nrvadí. Nacpeme se k prasknutí a pak ještě dva týdny sténáme, jak jsme kvůli tomu přibrali. Máme to zapotřebí?

Ráda oslavím Nový Rok. Připiju si s lidmi, které mám ráda a ty nežádoucí nějak skousnu. Nový Rok považuju za magický den. Myslím, že by se měl slavit, ale všeho s mírou. Netřeba se opíjet, netřeba se přejídat. Jíst a pít tak, abychom první ráno neprospali nebo nestrávili nad záchodovou mísou.

Definitely Maybe

IMDB

Už po přečtení obsahu jsem věděla, že to bude zábavná romantická komedie a nezmýlila jsem se. Třicátník z Manhattanu Will Hayes(Ryan se právě rozvádí a jeho dcera Maya(Abigail Breslin) se ho začíná vyptávat na milostný život před svatbou. Will vyprávění zpestří tím, že pozmění jména a nechá Mayu, aby uhádla, která z těch tří žen je její matka. Vypráví o dívce ze sousedství Emily(Elizabeth Banks) o nejdůvěrnější přítelkyni April(Isla Fisher) i o volnomyšlenkářské Summer(Rachel Weisz).

Každá z těch žen mu do života vnese něco nového, každá ho jinak chápe, ale nejvíc sympatická mu je April s níž nakonec skončí. Po skončení vyprávění mu dojde, že ještě není úplně pozdě dát lásce druhou šanci.

Matkou Mayi se ukázala být Emily, i když jsem si nějakou dobu říkala, že by to snad mohla být Summer, ale ta dávala přednost staršímu pokolení, i když s Willem nějaký ten románek prožila. Ostatně i já jsem pak doufala, že se dá Will s April dohromady, protože byla opravdu rozkošná:-)

North and South

"I wanted to see the place where Margaret grew up, even when I had no hope of winning you."

Dlouho jsem přemýšlela, jakou větu bych měla z knížky vytáhnout a tahle se mi jeví jako nejlepší. Když bych měla srovnávat seriál a knížku, knížka mi přijde o dost ochuzená, ale jako knížka sama o sobě je nádherná.

Příběh o továrníkovi ze severu a mladé dívce z jihu v sobě skrývá vášeň, tajemství a křehkou duši. Margaret nemá Mr Thorntona ráda od jejich prvního setkání, zatímco Thornton se do ní zamiluje až přespříliš snadno. Během stávky mu Margaret zachrání život a on doufá, že to udělala z lásky k němu. Jaká studená sprcha je odmítnutí jeho nabídky k sňatku. Příběh se zamotá o to víc, že je Margaret spatřena se svým bratrem, o kterém si Mr Thornton myslí, že je jejím milencem. Naštěstí všechno končí dobře, i když to vypadalo, že Mr Thornton zkrachuje a dvě lidská srdce bijí vzájemně pro toho druhého.

Chvílemi jsem nevěděla, jestli mám mít Margaret ráda nebo nesnášet. Její chování k Mr Thorntnovi bylo kruté, i když pochopitelné a někdy ke konci mi ji začalo být líto, když přemýšlela nad lidmi, které ztratila. Svou matku, otce a i kamarádku Bessy jí odnesla smrt. Škoda je, že vedlejší postavy nedostaly tolik prostoru, i kdyby to znamenalo, že bude knížka delší.

Sparkhouse

IMDB

Pokusím se být objektivní, ale pochybuju, že mi to půjde, protože jsem hlavního hrdinu nikdy tolik nesnášela jako právě Andrewa. Nemám ráda zbabělce a on byl přímo ukázkový zbabělec, a i když se snažím pochopit jeho myšlenkové pochody, nejde mi to. Příběh je o lásce dvou lidí z odlišných vrstev. Carol žije s rodiči se sestrou na farmě, která sotva vydělává, zatímco její přítel Andrew pochází z lékařské rodinu a chystá se studovat vejšku.

Rodiny samozřejmě nechtějí, aby se pár setkával a navíc matka Carol je opouští. Její otec začíná pít a stává se z něj agresivní člověk, který pro ránu nejde daleko. Carol a Andrew se rozhodnou vzít. Je to především Andrewův nápad. Ze svatby ale vycouvá, když mu jeho otec řekne, že sestra Carol Lisa není její sestra, ale její dcera. I když Carol řekne Andrewovi, že ji znásilnil její otec, Andrew se ukáže jako zbabělec a na svatbu nedorazí. Tím klesla jeho obliba u mě na bod mrazu. Carol ho vystihla přesně, když ho nazvala:"Shitty little coward."

A pak na scénu nastupuje kouzelný Richard Armitage co by shy boy jménem John a byl opravdu cute. Litovala jsem ho od začátku, protože Carol nedělala nic jiného, než ho jen využívala, aby se pomstila Andrewovi. Chtěla se s ním i vyspat, jen byl John kapánek nešikovný:-) Následně Andrew odjel na univerzitu a Carol se po dalším útoku jejího otce na ni sbalila a s Lisou a odjela pryc. Vratila se az tehdy, když jí John vzkázal, že její otec je nemocný. To už měl Andrew manželku a baby.

Brzy po jejím příjezdu její otec umírá a Carol zjišťuje, že farmu zadlužil, a tak se ptá Johna, jestli si ji vezme, prodá svůj byt a koupí si tak tu farmu a hloupočký John to po chvilce váhání udělá. Buď nikoho jiného nikdy neměl, nebo ji opravdu miloval, ačkoliv se k němu vždycky chovala chladně a odmítavě.

Téměř ke konci si Andrew samolibě přijede na farmu a žádá Carol, aby odešla s ním a mezitím se porve i s Johnem. Tady jsem si zamilovala i Johna jako postavu, protože se ukázalo, že je sice stydlivý, ale za svou lásku se umí rvát.

Nekončí to happy endem pro Carol a Andrewa, což mi přineslo nesmírnou úkevu. Andrew spáchal sebevraždu a John si odvádí Carol zpátky domů.

Drama? Možná

Někdy pochybuju o svém hereckém umění. Říkám si, že nejsem dost dobrá a pak přijde na řadu emotivní scéna a já vím, že nejsem zas tak špatná a do dramatu bych se i hodila. Takové britské drama s Richardem Armitagem. Mhm. Ani milostnou scénu bych nepotřebovala:-) Stačilo by mi pár scén s ním:-))

Dneska jsem si prvně holila přirození a trochu jsem se bála, abych se nepořezala. Přece jen je to jedno z nejcitlivějších míst, že? Jen to budu muset ještě dopilovat.

Naštvali mě v knihkupectví, když mají knížku na jedné straně anglicky a na druhé česky. To to nemůžou udělat jednojazyčně? Takhle by mě akorát sváděli a já tak pevnou vůli nemám a neustále bych odbíhala k češtinu, což by znamenalo, že bych si tu angličtinu příliš nevychutnala...

Nejlepší ale na dnešku je, že Vašek a rodiče jsou v Plzni, takže mám klid, nemusím si schovávat peníze a vůbec poslouchat ty jeho kecy, za které by ho už dávno zavřeli do ústavu. Ti psychiatři na vojně museli být amatéři, když nepoznali, že on je vzorem narušeného člověka...

Spooks

Je to špionážní seriál a měla jsem své pochybnosti, zda-li mě to bude bavit, ale představa Richarda, co by hodného kluka mě tak strašně moc lákala, že jsem nedokázala dlouho odolávat a pustila se do toho. Prvních deset minut není příliš záživných, ale jakmile se na scéně poprvé objeví Richard, dostane to úplně jiný spád. Možná je to opravdu jen Richardem a možná to chtělo jen oživit novou postavou jménem Lucas North. Byla tam jedna sympatická postava, už od první minuty, co se objevila. Jmenovala se Adam Carter. Fajn týpek. Škoda, že ho zabili hned v prvním díle. Jako první dal Lucasovi šanci začlenit se do týmu po jeho návratu z ruského vězení, kde byl držen osm let. Musel mít silného ducha, když to vydržel. Seriál, alespoň sedmá sezóna, má v počátečních dílech, pár vět, která se člověku dostanou pod kůži. Pamatuju si dvě. První, když Lucas svému nadřízenému říká :"Home isn't where you live. It's where people understand you." A potom, když mluví se svou ženou I was MI5 when we married, MI5 all those years in prison and I'm MI5 now." Čím víc nad Lucasem přemýšlím, tím víc je mi ho líto. Déšť mu připomene mučení v Rusku, jeho šéf po něm chce, aby si vzpomněl na detaily svého mučení, které průběžně trvalo 17 dní. Stále slyším, jak se mu chvěl hlas, když to říkal. Škoda jen, že to má osm dílů. Takhle mi nezbývá než doufat, že brzy natočí osmou sérii a Lucase tam bude hodně.

Čas Vánoc

Vánoce. Říká se, že jsou to svátky klidu a míru a pro některé ano, i když je předtím stojí nervy to všechno nakupování, uklizení a další věci nezbytné pro šťastné Vánoce. Myslím, že v tom to není. A ani nejde o to, aby byla celá rodina pohromadě, obzvlášť pokud se jako rodina necítí. Kupříkladu já. Kdyby tu na Vánoce nebyly Vašek a Pavel, vůbec by mi to nevadilo. Jsou mi tak lhostejní, tak cizí, že pro mě nemůžou být rodinou. Považuju je za vetřelce narušující klid a řád naší rodiny.

Letos se ani nekonalo žádné překvapení. Ani jsem se netěšila jako v předchozích letech. Možná to bylo tím, že jsem ještě den před Štědrým dnem byla v práci, a proto jsem neměla čas ani příležitost si to vychutnat. Jistě. Dostala jsem vše, co jsem chtěla, ale každý rok jsem dostala i něco nečekaného. Kam se vytratilo to kouzlo, kdy se oči rozzáří nad nečekaným, avšak milým dárkem? A není to tím, že už nejsem dítě. To jsem nebyla v loni ani předloni, a přesto jsem se těšila jako malá.

Chybí mi ten proslulý duch Vánoc a je mi to hrozně líto. Jestli to tak půjde dál, možná už pro mě Štědrý den bude opravdu jen dnem, kdy nejdu do práce a veškeré jeho kouzlo se nenávratně vytratí...

Robin Hood 1x01 Will You Tolerate This?

Jsem líná se podívat na název tak ho možná časem dopíšu, ale nevypadá to růžově:-) První díl a Robin je mi šíleně nesympatický už od jeho první scény. Děsivě arogantní a sebestřední myslící si, že spasí celý svět. Ona většina těch postav v prvních dílech za nic nestojí, dokonce ani ti záporáci ne, i když se to pak zlepší, hodně zlepší, ale to předbíhám:-)

Viděla jsem obě série, ale po roce a něco si to opakuju, ale nemyslím si, že by se mohly změnit moje pocity k určitým postavám. Jako třeba Marion. To jak bojuje za práva vesničanů. To je jak Robin v sukni a jeden je myslím až moc.

Nefalšovaná radost

Dneska jsem poznala nefalšovanou radost. Moje kolegyně Míša si nechala z Mnichova Hradiště přeposílat do Boleslavi balík a pořád nešel a nešel a už začínala být nervozní, že bude muset dárky jít nakoupit, ale dneska dopoledne ji vedoucí potěšila s tím, že balík konečně dorazil a Míša jásala jako divá. To jsem opravdu ještě neslyšela. Křičela na celou poštu, že má konečně svůj balíček. Ona je celkově ta holka strašně praštěná a vím, že mi strašně bude chybět, když v únoru nastupuje ta, za kterou Misa zaskakovala:´(

V úterý jsne měly besídku a já zjistila, že mi najednou hrozně moc chutná červená a zelená paprika a to jsem je ještě před rokem nemusela. Vážně mě fascinuje, jak se lidské chutě mění.

A nějak nemůžu sehnat televizní mini-sérii The Golden Hour s Richardem Armitagem v hlavní roli a docela mě to štve. Vážně bych se na něj ráda koukla i v oblečení z 21. století. Hraje tam lékaře. Mhmhm:-) Zkusím kamenné ochody, ale naděje si nedělám.

Není o co stát

Moje kolegyně mi občas závidějí, že mám z domova navařeno, že nemusím prát a žehlit, ale netuší, jakou cenu za tenhle rádoby luxus musím zaplatit. Musím si uklízet peněženku ve svém vlastním bytě, aby mi Vašek neukradl prachy nebo kartu jako už jednou a samozřejmě se mu nic nestalo. Neskončil na ulici. Otec má jen plnou hubu keců, že ho vyrazí, ale sliby chyby. Mé kolegyně nemusí snášet hádky na to jedno a samé téma tj. Vaškovy dluhy a otcovy nadávky(na nic víc se nezmůže, je opravdu slaboch) jsou mu k smíchu. Tak ráda bych si sama vařila, prala, žehlila i uklízela jen kdybych se Vaška zbavila. Jednou a ptovždy.

Stmívání

Imdb


Už nikdy víc! No dobře. Nebylo to tak strašný, ale vím, že si to v nejbližší době cca rok nebo dva nedám. kdyby nikdy, netrýznilo by mě to. Věděla jsem, že v tom bude romantika a tak, ale až taková slintárna to být nemusela a ti upíři. Ojojoj. Že se pohybují ve dne a nemají pořádné zuby bych přežila. Snad i to, že někteří z nich jsou vegeteráni, ale že můžou na sluníčko a ještě se jejich kůži třpytí, to je trochu moc i na mě. Nejlepší z toho byl boj mezi dvěma upíry, kdy jeden Bellu chránil a druhý ji chtěl sežrat a ten ještě všehovšudy trval zhruba jen dvě minuty:(

Asi začínám šílet

Neměla bych jíst sladké a zapíjet to energy drinky, protože pak mám šílenou náladu, kdy se směju jako blázen a možná i chovám jako blázen:-) A ještě mám chuť si dát tabletku hroznového cukru. Stop me somebody!

A co se mi za tu dobu, co jsem se neozvala stalo? Well. Znovu jsem se šíleným způsobem zamilovala do Richarda Armitage. Jako John Thorton byl tak okouzlující, že jsem mu musela podlehnout a ani jsem se nebránila. Už jako Gisbyho jsem ho žrala a tady jsem mu tu lásku i přála, což je i tím, jak mě Sandy zkazil:-)

Taky jsem zřejmě ukončila své kamarádství s Andreou. Myslím, že bylo víc zátěží než přínosem. A cítím se o něco líp, když jsem ji napsala, ať už se mi neozývá. Zbytečně jsem si akorát působila bolest, když jsem se s ní hádala. Ona má svůj svět, který nikdy nepochopím a já ten svůj, který nepochopí ona. Nemáme už nic společného a přátelství bez společných zájmů nemůže existovat.

A skoro polovina prosince za námi a stále mi chybí ty šílené fronty na poště. Nechci to přivolávat, ale je mi to podezřelé. Loni jsme se skoro nehnuly od přepážek a teď se můžu i v klidu najíst. Což mi připomíná, že mě štve, jak jsem tam nechala tu knížku english idions. Ne že bych se na to o víkendu podívala, ale cítila bych se bezpečněji mít to doma, obzvlášť když je to s knihovny.

Ve středu jsem byla u ortopeda, abych s ním dohodla termín operace a on mi řekne, že mi to pošle poštou aneb Dvacet minut jsem čekala, dvě minuty jsem byla v ordinaci a třicet korun jsem vyplázla. Doufám, že aspoň těch 60 korun zruší, až si tam na dva dny půjdu lehnout. Doufám, že to budou dva dny, ale proč by si mě tam měli nechávat, že? Obzvlášť pokud zruší ty poplatky tak se mě budou chtít co nejrychleji zbavit:-))

No a Teď jsem si chtěla stáhnout "The Golden Hour" s Richardem a nejede stránka s nejlepšími torrenty, co znám. Chjo. Asi budu muset vydržet do zítra, i když jsem se těšila, že si dám dneska aspoň první díl. Co naplat. Musím vydržet:( Povzbuzující je, že to má titulky:-))

Who am I?

Je mi 22 a tuhle otázku bych už měla mít vyřešenou, alw nějak se mi stále nedaří. Když už si myslím, že už jsem otázku svého bytí vyřešila, stane se něco, co mě přesvědčí o omylu. Nevím, kdo jsem a řeším to jídlem, jako by mi mohlo přinést úlevu, ale přitom je mi ještě hůř, protože vím, že jsou to kila navíc. Taky vím proč nemůžu zhubnout. Bojím se dát to veřejnosti najevo. Bojím se, že se mi budou smát a nemám pevnou vůli. Vážně nevím, kde ji sehnat. Nic mě dlouho nebaví, u ničeho nevydržím. Divím se, že v práci jsem už rok a čtvrt, ale to jsou peníze. To je vždycky motivace. Taky bych vydržela u herectví a zkusila bych ho dělat i profesionálně, ale nemám odvahu. Myslím si, že na to vážně nemám:(

A mám pocit, že mě přespříliš ovlivňuje mé okolí. Občas se chovám nebo jednám jako jiní lidé, ale hlavně se to týká postav. Jejich pocity a povahy se stávají mou nesdílnou součástí a brání mi utvořit si vlastní identitu. Snažím se od nich odprostit, leč marně. Stále ke mně přicházejí, někdy pomalu a jindy zase rychle a nárazově. Někdy to bolí, někdy je to vítané, když nevím kudy kam, ale nikdy to nejsem já. Jsem ztracená, chycena mezi dvěma světy. Který si mám vybrat? Tedy jestli mám vůbec mám možnost volby...